Protože . .
Zvířata nejsou produkt. Jsou to myslící bytosti s bušícím srdcem, které dávají a přijímají lásku jako my.
Nemusím jíst maso, mléčné výrobky a vejce.
Veškeré živiny bohatě dostávám skrze rostlinnou stravu. Naopak. Mám jich mnohem více.
Veganství má nespočet zdravotních benefitů.
Zvířata cítí fyzickou a psychickou bolest stejně, jako všichni ostatní.
Viděla jsem a četla až příliš faktů o tom, co se děje za úhlednými balíčky mas a lahodných jogurtů, abych to mohla ignorovat.
Každé stvoření na zemi chce žít stejně tak silně, jako já.
Mám ráda zvířata a s tím, co teď vím o zacházení s nimi, bych byla pokrytec, kdybych pokračovala v jejich konzumaci.
Je to mé osobní rozhodnutí.
V krátkosti:
Nepopírám. Voní mi grilované maso, mám chuť na ryby nebo kozí kefír.
Jenže ..
Má mysl už nevidí jen krásný výsledek, čili hotové, nastajlované jídlo. Vidím to, co tomu předcházelo. Vidím stres, strach, bolest, utrpení. A to mi brání v tom, abych takovou krutost podporovala.
Mým cílem je nepodporovat odporné zacházení se zvířaty. Tak já definuji veganství. Zdravotní stránka je jedna věc, ale pro mě je podstatnější to, jak bylo kvůli mému jídlu zacházeno s živými bytostmi.
Ovšem. pokud budu např. vědět, že máslo, na které mám chuť, pochází od krávy, která nebyla uměle oplodňována kvůli dávání mléka...
..která nežila v úzké, tmavé kobce s řetězem na krku...
..které nebylo odebráno tele hned po narození, jenom abychom my měli to, co patří jemu..
..která nebyla hned po tom, co přestala dávat mléko, poslaná na smrt, neboť k čemu ji už mít, že?
Od které bylo mléko odebráno za okolností, že ji farmář neodebral násilím tele, které ihned půjde na smrt, nebo ho bude čekat stejný osud jako jeho matku, uměle ji neoplodňoval. Bude to od farmáře, který se o ně s láskou stará.. a neposílá je na stejky...
Anebo kdybych chtěla použít vejce od slepic, které jsou chované na zahradě, mají se fajn a nejsou po době, kdy přestávají snášet, poslané na maso - protože co s nimi?
Pokud bych si tímto byla jistá, pak bych s tím máslem nebo vejci neměla problém. I přesto, že to není nejzdravější věc, co si můžu dát.
Do té doby ..
Netvrdím však, že není možné někdy klopýtnout.
Je.
Jsme lidé a jsme nedokonalí. Já nedokonalost reprezentuji více než dobře.
Může se stát, že se k živočišné stravě zase vrátím.
Člověk nikdy neví, co se stane.
Rozhodně to poslední, co bych chtěla, je, aby to vypadalo, že odsuzuji lidi, kteří jedí maso a mléčné výrobky, a považuji se za nadřazenou bytost. Absolutně ne.
Já je ještě nedávno jedla přeci taky.
Každý je založený jinak a já to 100% respektuji.
A mám na vědomí, že jsou místa, kde je to jediný zdroj obživy. . .
Nicméně žiji v evropské společnosti, která je pohodlná a má mnoho možností, a rozhodně se mi běžně nestává, že bych se ocitla na opuštěném ostrově, takže bych si musela vybrat mezi smrtí nebo zabitím zvířete.
Takže .. co mi brání?